Mnoho lidí popisuje minulost jako období, kdy mezi lidmi panovala větší úcta, disciplína, smysl pro obecné blaho a občanskou povinnost a celkově méně povrchnosti. Vnímají, že ve srovnání s minulostí dnes dochází ke zhoršení základních hodnot společnosti, což lidi vtahuje do stále většího úpadku, zatímco čím dál více mladých je zbytečně rozptýleno věcmi naprosto nízkými a pomíjivými.
Lidská mysl má tendenci hodnotit minulost zaujatě. Upřednostňuje vzpomínky na věci dobré a často přehlíží přednosti naší doby. Neurovědci tento jev zkoumají, aby lépe porozuměli fungování mozku. Když se například zamyslíme nad tím, co ještě před lety znamenala bolest zubu nebo infekce před objevením penicilinu, uvědomíme si, jak o mnoho horší byl tehdejší život oproti dnešku. A připomeňme si, že před pouhými 85 lety jsme v Evropě byli uprostřed války, která si vyžádala miliony mrtvých.
Při pohledu na takové otázky si někteří mohou myslet, že iniciační řád je podobný náboženství, které zachovává starobylé zvyky, jež už ztratily svůj smysl, a že připojení se k takovému řádu je zoufalým pokusem uchovat věci minulé, aniž by se držel krok s dobou. Proto je nutné objasnit naše postavení. Samozřejmě, že jako rosekruciáni se nechceme vrátit ke „koním a kočárům“. Pokud však existuje něco cenného z minulosti, je dobré to zachovat. Je tedy třeba neustále přehodnocovat, co z minulosti může být v dnešní době považováno za skutečný pokrok, místo toho, aby šlo jen o něco, co je na minulosti pouze zajímavé, ale dnes žádnou hodnotu nemá.
Slovo hodnota lze použít k rozlišení mezi tím, co by z minulého mělo být zachováno, a tím, co by z něho mělo být vyřazeno. Pro rosekruciánský řád má hodnotu vše, co pozvedá lidskou mravnost a duchovní vědomí. Už však nevyvěšujeme manifesty na dveře kostelů, jako to dělali naši předchůdci. Volné šíření rosekruciánských myšlenek má stále svou hodnotu, ale používáme k tomu moderní komunikační prostředky. Přestože je komunikace po technologické stránce stále pokročilejší a efektivnější, považujeme za nezbytné, aby se lidé setkávali osobně a nejen prostřednictvím sociálních sítí.
Existují aspekty lidské povahy, které se během staletí výrazně změnily. Jsme bytosti, které jsou formovány svými vztahy k prostředí, k ostatním lidem, k sobě samým a individuálními představami o Bohu. Všechny tyto vztahy z nás dělají to, kým jsme, a přispívají k procesu, který nazýváme evoluce.Z tohoto důvodu mají naše rituály probíhat tak, jak probíhaly vždy – v soukromí a samotě našeho Sanktuária nebo v přidružené skupině společně s dalšími členy. Používáme slova, gesta a symboly, které k nám pronikly z dávné minulosti, a které se snažíme udržet živé a nezměněné.
Z určitého pohledu lze rosekruciánství vnímat jako rytířskou tradici. Tato tradice má dávné kořeny, které lze najít jak v křesťanském, tak v islámském světě, a je charakterizována vysokými ideály cti a spravedlnosti. Úcta ke všem lidem a k jejich důstojnosti je považována za hodnotu, o kterou stojí usilovat. Meč, rytířský symbol, představuje spravedlnost, o kterou usilujeme. Kůň znázorňuje ego, které by mohlo usilovného rytíře odvézt kamkoliv, kde se jeho touhy mohou naplnit, avšak musí být ochočeno a podřízeno vůli svého pána.
Pravý rosekrucián je především „rytíř Růže a Kříže“ a ačkoli v moderním světě musí být každé závazky ověřeny notářem, aby měly jakoukoli váhu, pro rytíře Růže a Kříže je jeho nebo její slovo posvátným závazkem před symbolem Kříže s Růží. Hodnoty rytířství jsou i nadále relevantní a nezbytné a my je jako rosekruciáni ctíme.
Zdvořilost, respekt k odlišnosti, ochrana slabých, důraz na spravedlnost, čest a důležitost slova; mít srdce, které dokáže reagovat na posvátné symboly, úctu k různým vírám a sdílení se v duchu bratrství. To vše jsou hodnoty pocházející z daleké minulosti, které však, jsou-li žité dnes, představují skutečný pokrok pro celé lidstvo. Jak již bylo řečeno, změna neznamená vždy vytvořit něco naprosto nového; často, jak nám připomíná Verdi, jde o oživení minulosti novým životem.
Claudio Mazzucco, Imperátor AMORC
Původní článek byl publikován v časopisu The Rosicrucian Beacon v srpnu 2025, do češtiny ho přeložil Daniel Jahnel.