Vystupme na chvíli na křídlech porozumění a radosti vysoko nad potemnělou zem s touto krásnou básní starověké literatury. Takto v ní hovoří naše Duše:
„Co mne poutalo, mrtvo jest. Co mne obklopovalo, bylo překonáno. Tužby skončily a jsem vysvobozena z nevědomosti. Jeden svět jsem nechala za sebou za pomoci druhého a nyní jako obraz jsem uvolněna z jeho obdoby. Jsem vysvobozena z řetězce zapomnění, jež existuje v čase. Od této chvíle kráčím k Velkému Věku, k Eónu, a tam, kde čas tiše odpočívá ve své nekonečnosti, i já spočinu v tichosti.“
Ano, zde a takto, Duše objevila to velké tajemství svého pravého původu a počátku v kosmické svobodě a lásce.
Přijmeme-li POHLED SRDCEM (myšleno duchovním srdcem, které bývá umisťováno do oblasti srdeční čakry, čtvrtého energetického víru) můžeme se dobrat i účinného léku na veškerý neklid a negativní energie, které nás na cestě školou života tak často ovládají. Tento orgán, Srdce, není vnímán jako sídlo osobního emocionálního života, ale je orgánem duchovního vnímání. Je nástrojem vhledu-vidění, vnímání. Jediné je důležité. Aby toto „Oko Srdce“ zůstalo dokonale očištěné od temného kouře našich negací, od vlivu našeho přebujelého osobního ega, neboť výhradně naše láska je schopna pomoci nám na duchovní cestu, na které už není hněvů, závislostí, žárlivosti, žádostivosti a v neposlední řadě společného jmenovatele všeho toho… PÝCHY.
Lze říci, že k dosažení správných kroků na duchovní cestě vede naše ztišení, ve kterém k nám následně smí proudit hlubší vědění. „Tam, kde je SRDCE, tam je poklad.“ Je evidentní, že za slovo Srdce můžeme dosadit slovo Vědomí. Není to funkce lidské mysli. Je z úrovní nejsubtilnějších a toto OKO SRDCE-Vědomí a tuto mystickou zónu, kde se božský a lidský duch prostupují, soudobý mnich Thomas Merton popsal takto:
„V centru naší bytosti je bod prázdnoty, který není dotčen hříchem ani iluzí… je to bod čisté pravdy plně náležející Bohu. Je to bod, který nám nikdy nepatřil, bod, odkud Bůh řídí naše životy a kterého nedosáhneme ani fantazií své mysli, ani brutalitou své vůle. Tento nepatrný bod prázdnoty a absolutní absence všeho, to je ryzí majestátnost Boha v nás. Je to Jeho jméno vepsané do naší bytosti jako naše potřeba, jako naše nouze, jako naše závislost, jako naše synovství. Je jako ryzí diamant, planoucí neviditelným světlem nebes.“
OKO Srdce či jakýsi vůdčí Maják našeho duchovního centra, nás, pokud není zastřeno dýmem negací, může vést i při konfrontaci se silou nevědomosti, která bývá ve spojení velmi úzkém… s POSUZOVÁNÍM.
Zvláště v této neblahé době válečných konfliktů a duchovní rozdělenosti národů i jindy soudržných rodin, se často stáváme tvrdými a neústupnými oponenty svých bližních, bereme dokonce do ruky meče a ve svém přetěžkém a duchovně smrtelném onemocnění nenávistí máme chuť obhájit svou výsostnou a jedinou Pravdu Pravd i třeba vraždou. Hněvivě ryčíme: „Jsi otrokem špatnosti a umíš špatně rozlišovat!“
Odmítněme posuzování druhých, nenechme se svést k tomu, abychom druhé soudili. Pak snad i my nebudeme souzeni. Uplatňováním síly „ANO“ a „NE“ je svět tragicky rozdělován na zápasící tábory a zaniká tak integrující moudrost, která smí zmírnit napětí protikladů.
Tentýž Thomas Merton měl krátký čas před svou smrtí silný mystický zážitek:
„Po celoživotním boji s „ANO“ a „NE“ byl naráz zbaven navyklého nedostatečného a nekompletního „Vidění věcí“ a konečně mohl vychutnat mír, vycházející z toho, že prohlédl každou otázku bez potřeby někoho či něco zpochybňovat. Byl náhle bez potřeby komukoli něco vyvracet. Definitivně zanikla potřeba uvádět soubor subjektivních argumentů. Procítil konečně Mír, který obejde bez úhony a s jemností i hordy svých útočících žalobců a oponentů.“
Kolik z nás si dokáže vzpomenout na náš pravý počátek a původ v kosmické svobodě a lásce? Kolik z nás se umí napojit na svůj pravzor, na obraz své pravé podstaty? Kolik z nás dokáže zvládnout Sedminásobnou sílu Hněvu a jeho sestry Pýchy s hrůznou tváří Medúzinou?
Kdo jsme, že zpupně chceme rušit kosmické programy a zákony, které ve Stvoření působí od prvopočátku s nezměnitelnou přesností a evidentně ve jménu Dobra? My, kteří připomínáme zrnka máku na pokožce naší planety.
A přece je i nám umožněno, za přesně stanovených podmínek duchovního postupu, zahlédnout například budoucnost… Prožít Vize, které nemají nic společného se sněním. Zažít mystické Vnory, kde je možno vnímat nezemský stav blaženosti, neexistence času i prostoru. Obnovit svoje síly meditační praxí i vdechováním Prány. Ostatně prožití budoucnosti, druh jasnovidnosti některých senzibilů i léčitelské přístupy těch opravdu zasvěcených, to vše je odedávna známé a fungující.
Přišli jsme do tohoto hmotného nádherného světa vtěleni do dočasných příbytků našich těl. Chráněni dělohou zázraku atmosféry. Přišli jsme postoupit na cestě svého duchovního zrání, a také vykonat zde potřebnou práci. Pro sebe, ale hlavně pro druhé. Naše Služba by měla být zodpovědnou, soucitu plnou a láskyplnou cestou Bhaktů.
Kdosi vyslovil otázku: „Jak je možné, že v této těžké době pro veškeré lidstvo je zde na Zemi tolik nezralých, a tudíž zdánlivě zlých a život bližních ničících bytostí?“
Je evidentní, že všichni takoví dostali příležitost pro změnu. Pozitivní proměnu. Je na nich, jak ji využijí v tomto současném Bytí. Není třeba fabulovat, jestli je to jedna z posledních příležitostí před definitivním rozkladem a rozpojením hmotných a duchovních částic. Také je možno uvažovat o tom, že Ti, jimž se povedlo uskutečnit svoji transformaci na duchovní stezce, už se nepotřebují na tuto Modrou planetu vtělit, a tudíž se s nimi nesetkáme v hojném množství.
Přesto je nepochybné, že my, hledající, nejsme opuštěni. Naopak. Právě v těchto těžkých a náročných dobách se na Zem vtěluje mnoho pomocných bytostí, mnoho učitelů-avatarů, guruů a je jen na nás, zda uskutečníme pokoru a oddanost k Božství i jejich poselství, kteréžto vlastnosti-dary… za pomoci ztišení a ovládnutí hněvu, závislostí a vášní, přinesou ten správný vhled, empatii a následně spirituální zmoudření. Které dopomůžou k praktikování té nejpotřebnější, všeobjímající a vše léčící Lásky-Agapé.
Nuž, zbavme temných dýmů a nánosů zářící OKO SRDCE, naše nezničitelné Vědomí… ten nejpotřebnější maják prozření, zkroťme animální vnitřní zvíře, postavme se tváří v tvář zlobě a vášním a eliminujme je. Rozlomíme tak pouta podivuhodných sil tohoto dočasného, ale nádherného, naléhajícího Světa… naší tolik potřebné školy s názvem Lidské Bytí…
BO.
Odkaz na web autorky: https://spicibasnikclanky2.webnode.cz/blog