skip to Main Content
+420 281 970 090 info@amorc.cz

Co je A.M.O.R.C.?

A.M.O.R.C. je rosekruciánský řád, rozšířený po celém světě. Je orientován nadkonfesně, nepoliticky a mysticko-filosoficky.

Co chce A.M.O.R.C.?

A.M.O.R.C. přivádí na jistou cestu spirituálního rozvoje. K učení Řádu patří základní cvičení, jako kontemplace, meditace a vizualizace. A.M.O.R.C. rozšiřuje odedávna vyzkoušené učení rosekruciánů v moderní formě.

Kdo může být členem A.M.O.R.C.?

Řád přijímá muže a ženy bez rozdílu rasy, náboženství, sociálního postavení a světového názoru.

Co znamená „řád“?

Řád je sepětím hledajících na duchovní úrovni. Společné pole vibrací může tak podporovat vyšší rozvoj, podněcovat jej a chránit.

Symbol

Zlatý kříž s rudou růží ve středu, kříž představuje lidské tělo, růže symbolizuje lidskou duši v procesu vývoje.

Podstata

Filosofické, iniciační a tradiční nenáboženské a nepolitické celosvětové hnutí, otevřené stejně mužům i ženám, bez ohledu na rasu, náboženství či společenské postavení.

Heslo

„Co největší tolerance při co nejširší nezávislosti.“

Účel

Uchovávat filosofická učení, která rosekruciáni předávali jeden druhému po staletí, učení, jež se zabývají tajemstvími vesmíru, přírody a lidstva samého.

Počet členů

Přibližně 250 000 po celém světě.

Tradiční původ

Rosekruciánská tradice sahá do škol mystérií starověkého Egypta za osmnácté dynastie, kolem roku 1500 př. n. l. V těchto školách, jejichž existence je dnes uznávána většinou historiků a egyptologů, se shromažďovali iniciáti, aby zde studovali tajemství Stvoření. Odtud slovo „mysticismus“, které doslova znamená „studium tajemství“.

Během času dalo toto učení vzniknout gnózi, jež postupně pronikla do starověkého Řecka, do Římské říše, do středověké Evropy, až byla nakonec uspořádána rosekruciány sedmnáctého století.

Historický původ

Z čistě historického úhlu pohledu vyšli rosekruciáni z anonymity roku 1623, kdy v ulicích Paříže vylepili plakáty s textem: „My, zástupci kolegia Růže a Kříže, viditelní i neviditelní, pobýváme v tomto městě…“ O několik let dříve vydali tři manifesty určené myslitelům oné doby: „Fama Fraternitatis“ (1614), „Confessio Fraternitatis“ (1615), a „Chymická svatba Christiana Rosenkreuze“ (1616).

V březnu 2001 vydal A.M.O.R.C. čtvrtý manifest „Positio Fraternitatis Rosae Crucis“, následovaný v roce 2014 dalším „Appellatio Fraternitatis Rosae Crucis“. V osmnáctém století existovalo těsné spojení mezi rosekruciány a svobodnými zednáři, tyto dvě organizace jsou však dnes zcela nezávislé. Od počátku dvacátého století se stal A.M.O.R.C. patronem Tradičního Martinistického Řádu, hnutí, založeného na myšlenkách francouzského filosofa Louis-Claude de Saint-Martina (1743–1803).

Znovuoživení

V roce 1909, odcestoval americký esoterik Harvey Spencer Lewis (1883–1939), který se zabýval rosekruciánstvím několik let, do Toulouse ve Francii, kde bylo rosekruciánství prakticky nečinné, aby se zde setkal s francouzskými rosekruciány. Iniciovali jej a svěřili mu úkol vzkřísit Řád ve Spojených státech, aby Řád mohl být později znovu oživen i v Evropě, až budou okolnosti příznivější (První světová válka již byla na obzoru). Harvey Spencer Lewis tento úkol splnil a dal Řádu jméno „Antiquus Mysticusque Ordo Rosae Crucis“ (Starý Mystický Řád Růže a Kříže), aby podtrhl jeho historické a tradiční základy. Po Druhé světové válce se A.M.O.R.C. postupně rozšířil po celém světě.

Současná struktura

A.M.O.R.C. je v současnosti přítomen téměř ve všech zemích světa. Skládá se z několika jurisdikcí, z nichž každá zahrnuje země, sdílející stejný jazyk. Jsou tedy jurisdikce pro jazyk anglický, francouzský, italský, japonský, německý, řecký, ruský, španělský, jazyky skandinávské a další. Ústředí každé jurisdikce s tradičním označením „Velká lóže“ řídí Velmistr, volený na obnovitelné období pěti let. Jako celek podléhá Řád Nejvyšší radě. Ta se skládá z Velmistrů všech jurisdikcí a předsedá jí Imperátor, který je také volen na pětileté obnovitelné období. (Název „Imperátor“, který byl používán již v osmnáctém století, se odvozuje od latinského „Imperare sibi“, což znamená „Mistr sám sobě“.

Učení

Do roku 1909 bylo rosekruciánské učení předáváno výhradně ústně a na utajených místech. Proto byl Řád kdysi považován za tajnou společnost. Později však bylo učení převedeno do písemné podoby a ve formě monografií se jednou měsíčně rozesílá členům Řádu, anebo k němu mohou mít přístup přes internet. Učení je rozděleno do dvanácti stupňů, z nichž každý je věnován studiu hlavních filosofických či mystických témat — povaha božství, původ vesmíru, skladba hmoty, pojetí času a prostoru, zákony života, cíl evoluce, lidská duše a její atributy, fáze vědomí, psychické jevy, tajemství smrti, život po životě a reinkarnace, tradiční symbolika, atd. Učení obsahuje také množství experimentů určených k osvojení si určitých základních technik mysticismu — relaxace, koncentrace, mentálního tvoření, meditace, spirituální alchymie…

Bratrská setkávání

Souběžně s tištěnými lekcemi studovanými doma se mohou rosekruciáni, kteří si to přejí, setkávat v Lóžích a zúčastňovat se skupinové práce. Smyslem těchto setkání je umožnit komukoli svobodnou výměnu kulturních či filosofických témat. Na těchto místech jsou také udělovány rosekruciánské iniciace. Ty nejsou povinné, ale pro svoji spirituální povahu doporučené. A.M.O.R.C. také pořádá pravidelné konventy, během nichž se mohou setkat členové na úrovni místní, národní, mezinárodní či celosvětové. Ať je jejich rozsah jakýkoli, vždy poskytují rámec pro mystické a bratrské aktivity.

Významné osobnosti

V průběhu minulých staletí se stalo mnoho známých osobností členy Rosekruciánského řádu anebo s ním byli v úzkém kontaktu. Mezi ně patří Paracelsus (1493–1541), Francis Bacon (1561–1626), Michael Maier (1568–1622), Robert Fludd (1574–1637), Jacob Boehme (1575–1624), Jan Amos Komenský (1592–1670), René Descartes (1596–1650), Elias Ashmole (1617–1692), Baruch Spinoza (1632–1677), Isaac Newton (1642–1727), Wilhelm Leibniz (1646–1716), Benjamin Franklin (1706–1790), hrabě Saint-Germain (1696?–1784), Cagliostro (1743–1795), Michael Faraday (1791–1867), Joséphin Péladan (1858–1918), Claude Debussy (1862–1918), Marie Corelli (1864–1924), Papus (1865–1916), Erik Satie (1866–1925), François Jollivet-Castelot (1868–1937), Nicolas Roerich (1874–1947), Edith Piaf (1915–1963), Yves Klein (1928–1962), a další. I dnes A.M.O.R.C. sdružuje myslitele, vědce a renomované umělce, ti však zpravidla zůstávají v anonymitě.

Back To Top